T&T 11 - Jak bojovat proti trémě

1)  PREVENCE – TRÉNING

• Zkoušejme si vystupování na veřejnosti - před spolužáky, doma, v hospodě, na narozeninách...

• Požádejme někoho, ať nahraje naši prezentaci na video. Podívejme se na svou mimiku, míru očního kontaktu, gesta, pohyby celého těla; vnímejme tón našeho hlasu i jazyk, jaký užíváme. Krutá ale účinná metoda. Ale prý ani Brad Pitt se sobě nelíbí na plátně :).

• Pozorujme dobré prezentátory, přednášející, vypravěče – co z jejich stylu může byt použitelné pro nás?

• Všímejme si i špatných prezentátorů – v čem jsou nudní?

• Vyzkoušejme si dodržet časový limit – ideální je skončit o chvilku dřív a nechat prostor na dotazy. 

• Ať nám kamarád/ka cvičně položí nejhorší otázky, které bychom mohli dostat. Zkusme na ně natrénovat odpověď.

2)  TĚSNĚ PŘED PREZENTACÍ

• Řekněme si několik jazykolamů.

• Dýchání – klidné, hluboké do břicha.

• Uvolnit tělo – nejvíc napětí bývá v krku a ramenou, nebo v bránici. Můžeme i protřepat ruce a nohy.

• Grounding – vnímejme „zakotvení“ nohou, případně pociťme energii Země. Nohy zhruba na šíři ramen – těsně u sebe nejsou tak stabilní.

• Sebevyladění – pusťme si oblíbenou hudbu, vybavme si příjemnou vzpomínku – se všemi možnými detaily, včetně okolních zvuků, vůní, chutí... 

• Vize blízké budoucnosti - představme si pohodovou prezentaci a náš dobrý výkon – ne nutně perfekcionisticky dokonalý.

3)  BĚHEM PREZENTACE

• Dýchání – nádech jen jako při leknutí, víc by zvyšovalo napětí hlasivek.

• Sdělme klidně svůj pocit obecenstvu – že máme trému, že nás něco zaskočilo...

• Povědomí o čase – sledujme, kolik ještě zbývá odprezentovat. Podle situace něco zkraťme nebo naopak přidejme příklad navíc, položme další dotaz…

• Pokud jsou posluchači nepříjemní (drsná zkoušková nebo přijímací komise) – představme si je nahaté; případně, jak asi vypadali jako mimina.

• Ve složité atmosféře si můžeme také představit, že jsme tu na natáčení filmu. Vidíme sami sebe jako režiséři – jaké si dáme pokyny?

• Můžeme si vybrat mezi posluchači někoho sympatického, komu celou prezentaci budeme sdělovat. Nezapomeňme se ale dívat i na ostatní. V nouzi si takového člověka v publiku stačí pouze představit.

• Pokud máme sucho v puse, nevíme jak dál – vyhlasme přestávku. Srovnejme si myšlenky, doplňme tekutiny - raději ne s bublinkami, snězme trochu čokolády, hroznového cukru – jde rychle do mozku. V případě potřeby si potichu nebo v duchu zanadávejme.

• V minipauze během prezentace (i v klasické přestávce) si vybavme člověka, kterého máme rádi; nějaký svůj úspěch nebo jinou příjemnou vzpomínku; případně něco pěkného, co nás čeká v nejbližší době.

Autor: MgA. Stanislav Zeman, MBA.

O autorovi:

Narozen 6. srpna 1968 v Praze

- Koordinátor části prezidentské kampaně prof. Jana Švejnara (prosinec 2007 - únor 2008).

- Režie a u některých projektů také výkonný producent dokumentárních filmů a publicistiky (duben 1995 - dosud) pro Českou televizi, Britské velvyslanectví, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

- Redaktor a moderátor kulturní publicistiky Českého rozhlasu 3 - Vltava (červen 2001 - prosinec 2003). Zaměření na vědu a kulturu.

- Pedagog Ateliéru arteterapie Pedag. fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (říjen 2000 - dosud). Výuka psychologie umění, narativity a komunikace. 2004 udělen grant Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na nový předmět "Video-terapie".

- Koordinátor televizní specializace Vyšší odborné školy publicistiky v Praze (září 2005 - dosud). Výuka režie, dramaturgie, tvůrčího producentství a psychologie komunikace.

Vzdělání:

- 2000 absolvoval Katedru dokumentární tvorby na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění - FAMU v Praze. Titul MgA. - Magister of Art.

- 2000 absolvoval obor Psychologie - arteterapie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Titul Bc.