) Nanajapves si na Grandfinále středních škol získali srdce poroty - Prezentiáda

Nanajapves si na Grandfinále středních škol získali srdce poroty

22.04.2022 | Adam Štěpán | Soutěžní kola

Newton University a Kongresové centrum Praha se staly 22. dubna hostiteli Grandfinále letošního ročníku Prezentiády. Na jejich půdě se utkalo šestatřicet největších prezentačních borců a borkyň z celého Česka a Slovenska. Dopoledne prezentovaly týmy odděleně ve třech místnostech. První dva týmy z každé místnosti pak postoupily do odpolední části a tato šestice nejlepších se utkala v tajuplné prezentační výzvě. Ale o tom později. Začněme popořadě.

Dopoledne

V dopolední části prezentovaly týmy klasicky, téměř jako na krajských kolech. Vybíraly si z témat Pravda, nebo úkol a ASAP, a na přípravu měly před Grandfinále deset dní. Šestatřicet týmů bylo rozděleno do tří místností po dvanácti, přičemž z každé místnosti postoupily do odpolední části první dva týmy.

Skupina A

Jako první vystoupil v místnosti A tým LDL. Ten se blíže podíval na závažnou nemoc ASAP – Abnormally stupid and pathetic. Po historických datech a výhledu do budoucnosti nám členky představily symptomy, ke kterým patří nevhodné chování na veřejnosti nebo kontroverzní zvyklosti pojící se se snídáním cereálií. Na závěr se tým pokusil publikum uklidnit nadějně vyhlížejícími možnostmi léčby. Jestli máte pocit, že se u vás nebo někoho ve vašem okolí rozvíjí ASAP, okamžitě kontaktujte svého doktora!

Následoval tým Vrstevníci J. A. Komenského, který se zaměřil na myšlenku propojení logistiky s uspěchaností moderní doby. Baví nás spěchat? A nebylo by lepší zpomalit a sledovat svět okolo sebe? Členové týmu mimo jiné řešili, jaký dopad by mělo naše “zpomalení” na ekonomiku a zda je vlastně ještě možné z dnešní uspěchanosti vystoupit.

Z kraje Vysočina k nám dorazil tým Legit. Členové týmu kladli v celém svém projevu důraz na to, že je v pořádku dělat chyby a že je důležité být schopen se otočit, s nadhledem si své nezdary projít a následně se z nich poučit. Při prezentaci se dokonce oni samotní nebáli drobně chybovat tak, aby si všichni zúčastnění opravdu uvědomili, že pokud nenívše zcela stoprocentní, nic se nestane. Jejich druhou myšlenkou bylo ukázat význam celoživotního vzdělávání – neustále nad věcmi přemýšlet, vzdělávat se, kde se dá, a neustále se rozvíjet. Protože po vysoké škole studium opravdu nekončí.

Tým Průmkařská repre studující, jak už z názvu vyplývá, chomutovskou průmyslovou školu, se od svého oboru daleko neodchýlil – publiku představil problematiku jaderné energie. V úvodu prezentující vyvrátili často zmiňované mýty, jako je neekologičnost nebo nebezpečnost jaderných elektráren. Jádro je podle nich zdrojem budoucnosti. Ptáte se proč? Vyzdvihli především poměr cena/výkon, faktor kapacity, nebo udržitelnost, ve vztahu k ostatním zdrojům energie. I přes složitost výběru lokality nebo riziko kyberútoků je tým jednoznačně pro stavbu dalších jaderných elektráren a plánují osvětu o jádru šířit ve společnosti i nadále.

Tým Wision se vrátil k původnímu významu zkratky ASAP – as soon as possible – a hledal odpovědi na otázku, jaká je hodnota času. Nejprve tým publiku představil dotazník, který se zabýval tím, jak lidé k času přistupují. Na otázku, jak dlouho jsme ochotni čekat na doručení balíčku, odpovědělo 49% dotazovaných tak, že nemá problém čekat až 7 dní. Data, která vyplynula z odpovědí na otázku, jak se staví lidé k rozvržení práce před deadlinem, ukázala, že většina dotazovaných má problém s prokrastinací. Členové týmu zároveň doplnili, že nelze být neustále produktivní a že je důležité najít správnou rovnováhu mezi prací a odpočinkem. 

Tým Šťastný buddha si položil otázku: Plníme si své sny? Po rychlé anketě týkající se cílů, které si nejčastěji pokládá jejich okolí, představili členové tipy, jak si své sny opravdu splnit. Mezi ty hlavní patřilo plánování a tvorba bucket listů. Následně tým nejčastější cíle rozdělil do kategorií a poskytl každé skupině konkrétní doporučení. Těm, kteří se chtějí učit jazykům, tým doporučil projekt Erasmus+ a zájemce o sport odkázal na používání sportovních hodinek.

Tým Ka(j)nárci začal shrnutím pohádky Princezna na hrášku, kterou protkali celou svou prezentaci. Vysvětlili, že je důležité nebýt právě tou pohádkovou princeznou a že bychom se měli snažit mít pod sebou co nejméně matrací tak, abychom co nejčastěji vystupovali z našich komfortních zón a vystavovali se určité míře stresu. To je totiž koneckonců to, co nás posouvá nejdále. 

Liberecký kraj reprezentoval tým Pastevci z Randovky, který zkratce ASAP přisoudil význam Alkohol, sandály a ponožky. Porotě představil tradičního stereotypního Čecha, který po večerech pije pivo sledujíc fotbal, na výlety jezdí jedině s nasmaženými řízky v batohu a v létě ho s jistotou potkáte na dovolené v Chorvatsku. Pobavenému publiku poté tým popsal moderního Čecha, který by měl podle autorů občas vyměnit alkohol za kombuchu nebo si jít sem tam místo fandění u obrazovky sám zasportovat. Na závěr ovšem členové doplnili, že určitá úroveň patriotismu není vůbec špatná a že to s Čechy nevidí tak černě.

Tým Nanajapves se narozdíl od předchozího týmu od Česka na chvíli odchýlil a význam zkratky ASAP hledal až v latině – Aerarius scriba ad portam, tedy “bádání je brána do neznáma”. Důležitost bádání dvojice autorek zprvu podložila citátem filosofa Sokrata: "Opravdová moudrost je v poznání vlastní nevědomosti." Následovalo představení toho, jak vidí bádání ony samotné a co jim v něm naopak může bránit. Po několika minutách úvah přišlo nečekané překvapení – úsloví Aerius scriba ad portam totiž nemá s výzkumem nic společného. Co spojení opravdu znamená? “Měděný písař u městské brány”, tedy naprostý nesmysl. Prezentující tím skvěle demonstrovaly ideu celé prezentace – ověřujme si informace a nevěřme všemu, co nám tvrdí někdo jiný.

Týden stresu se poslední dva týdny zabýval řešením problémů moderní uspěchané doby – nedostatkem času a obrovským množstvím stresu. Výsledkem práce autorů byl systém ZISK – Zachovat chladnou hlavu, Identifikovat problém, Sehnat veškeré informace a Kontrolovat čas při řešení. Publikum tým dokázal pobavit množstvím zábavných ilustrací a zároveň předat spoustu hodnotných tipů, jak co nejlépe zvládat stres. Kromě složek zkratky ZISK doporučují tvůrci zejména probrat svůj problém s někým jiným a nezapomínat na odreagování a zábavu.

Tým Tak určitě prezentaci propojil s kampaní své smyšlené politické strany ASAP – Ahoj, jSme Ambiciózní Političky. Porotě během svého projevu členky představily koncept moderního státu pro mladé, který vycházel z jejich vlastních zkušeností i z dotazníku, jehož respondenty byli mladí lidé z jejich okolí. V rámci konceptu autorky navrhly několik bodů v oblasti školství a udržitelnosti. První návrh se týkal času, kdy by ideálně měla začínat 1. vyučovací hodina – v této záležitosti hlasovalo bezmála 50% dotazovaných pro čas 9:00. Po uskutečnění této změny politická strana předpokládá odpočatější a produktivnější studenty – pozdější konec vyučování pro ně prý není problém. V souvislosti s čistším životním prostředím strana zase požaduje větší množství kontejnerů na tříděný odpad a pravidelnější konání úklidových akcí. Od zlepšení stavu školství a našemu vztahu k přírodě si strana slibuje zmírnění stresu studentů i kvalitnější život pro budoucí generace. Všechny body své kampaně navíc autorky shrnuly v propagačním letáčku, který následně rozdaly porotě i dalším účastníkům Grandfinále.

Dopolední část programu v místnosti A zakončil slovenský tým Brunetky l.e.s. Jeho členky nejprve za pomoci množství animací zábavně shrnuly celou svou cestu od dětství až po Grandfinále Prezentiády, při níž se potýkali např. s introverzí, se stresem při přednášení většímu množství lidí, ale i s komplikacemi v dopravě, konkrétně s pražským metrem. Jejich vyprávění mělo za cíl inspirovat a motivovat publikum k vystoupení ze své komfortní zóny. Následně každá z nich představila, v čem konkrétně je soutěž posunula a co nového se v průběhu celého ročníku naučily. Prezentace byla zakončena překvapením všech, když každý pod svou židlí našel přilepenou sladkost – takzvané cukríky odvahy, trpezlivosti alebo pokory. Tím autorky podpořily myšlenku své prezentace a dodaly publiku tolik důležitou vzpruhu. Odvahu, trpělivost, ani pokoru si totiž nikdo z nás nevybuduje za den.

Po intenzivním předávání zpětné vazby a napínavých minutách čekání porota vyhlásila dva postupující týmy. Prvním z nich se stal tým Průmkařská repre, jehož prezentace měla mimo jiné vzdělávací charakter a dozvěděli jsme se díky ní nové informace o jaderné energetice; druhým se stal tým Nanajapves, díky němuž jsme na vlastní kůži zažili, jak jednoduché je podlehnout dezinformacím a poučili se, abychom si všechny informace několikrát ověřili.

Skupina B

Druhý den Grandfinále ve druhé místnosti zahájil tým K&K, který se zabýval pojmem ASAP. Členové se totiž na jeho významu nemohli dohodnout. Jeden tvrdil, že ASAP je “kdo” – slavný americký rapper a partner Rihanny. Druhý trval na tom, že je to hlavně “co” – ASAP přeci znamená as soon as possible. V anglicky mluvící společnosti se tato zkratka používá velice často, společně s dalšími akronymy – wtf, sry, ofc… Ale to neznamená, že u nás v Česku se nepoužívá taky. Přeci jen, kdo z nás životě neslyšel frázi “udělej to co nejdřív”, že.

Před publikem je poté nahradily Dvě mušketýrky z Pardubic. Téma ASAP uchopily z mnoha úhlů. Z úhlu hudebního, z úhlu lingvistického. Udělaly si i krátký průzkum. Znají lidé zkratku as soon possible? A používají ji? Je vůbec nutná? Došly k závěru, že lidé jsou si zkratky sice z většiny vědomi, v normální mluvě ji ale spíš nepoužívají. Nemohou ale zavrhnout její nutnost. Hlavně mladí lidé jsou k větší rychlosti více a více pobízeni.

T-S-U si myslí, že zkratka ASAP nemá velký dopad – většina lidí bude stejně prokrastinovat. Ale proč? Na otázku proto hledal odpověď. Může za to zrychlená doba? Tendence příliš se spoléhat na ostatní? Nebo jednoduše celková únava organismu? A jak jí můžeme předejít? Holky ve vlastním dotazníku zjistily, že velké procento lidí má na prokrastinaci velmi podobné recepty – seznamy, priority, hlídaný čas.

Holky z týmu novUČKY svet se zaměřily na problém bleskového světa. Lidé už na nic nemají čas, jsou tak ponoření v práci a povinnostech, že už pomalu ani neznají své sousedy. Máme potřebu se zrychlujícím se světem taky držet krok. Ale abychom skutečně žili v momentu a života si mohli užívat, je potřeba zpomalit. Slow food, slow fashion, slow gardening, slow travel… Začněme si všímat maličkostí. Vždyť ten pohled za to stojí.

Tým JINAK se pokusil inovovat starobylou, klasickou hru – pravda nebo úkol. Položili si jednoduchou otázku: Proč to ty lidi baví? Odpověď je jednodušší, než se zdá. Lidi baví pocit moci. Během hry se tak projeví skutečný charakter člověka. A to ne vždy v tom nejlepším světle. Jaké změny tedy můžeme udělat, aby měli lidé na hru vzpomínky spíš pozitivní? Pamatovat na osobní svobodu každého z nás. “Ne” jednoduše znamená “ne”.

Tým Ženy a Jakub vysvětlil jak má vypadat správná prezentace – je potřeba správná grafika a nacvičený projev. Aby nebylo teorie příliš, přichází příběh milostného trojúhelníku. A kdo jsou jeho vrcholy? Sami prezentující – Nikola, Šárka a Kuba. Kuba se rozešel s Nikčou, ta to ASAP napsala Šárce, jenže té to mezitím ASAP napsal i sám Kuba. A tuhle situaci je potřeba řešit ASAP, protože Nikča nemá ani tušení, že ji Kuba opustil právě kvůli Šárce. A jaká je hlavní myšlenka? Prezentace, stejně jako zapeklitá milostná situace týmu Ženy a Jakub, vyžaduje čas. A řešit věci ASAP není vždy to pravé.

Tým Lumus téma ASAP uchopil vskutku originálně. Zkratka totiž podle nich znamená “ako správne adoptovať papagája”. Jejich prezentaci doprovázel netradiční příběh mladé Laury, která toužila zachránit malého tvora z útulku. Místo papuška jí však v rukou skončila straka Cherry milující písničku od Harryho Stylese. Možná se to nezdá, ale tato zvířata jsou velmi inteligentní a bedliví tvorové. Také touží po svobodě. Jak se tedy Laura měla rozhodnout? Hlavně s rozumem! Tým totiž zastává názor, že k hledání správné cesty si máme dopřát tolik času, kolik potřebujeme, a své volby pečlivě zvažovat.

Simple Tým se zabýval ochranou soukromí. Pravdu a úkol lidé v realitě často berou do extrému. Bulvární časopisy se často uchylují k neetickým řešením své malé čtenosti. Soukromí pro slavné celebrity často neexistuje, paparazzi se nezastaví před ničím a nedbají na momenty, které by měly zůstat nezveřejněny. Všichni známe tragický příběh princezny Diany či snad zpěvačky Britney Spears. Ale toto platí i pro nás, “obyčejné” lidi. Pokud chceme žít jako influencer, musíme se umět sami chránit a vybírat si informace, které pouštíme ven. Spoustu lidí žije svůj život jako pravdu nebo úkol, což může často vést k osobnímu nebezpečí.

Život je plný možností. Dobrých, i těch špatných, malých, i naprosto zásadních. Pojem existencialismu vysvětlil tým Poppy. Od narození jsme odsouzeni ke svobodě – nikdo nám nemůže říct, co máme dělat. Co bychom měli dělat. Kvůli svým volbám často stojíme i sami proti sobě. Proto nám tým poradil jeden ze zajímavých způsobů, jak volby dělat. Jak nás naše rozhodnutí ovlivní za 10 minut? Co za 10 hodin? Za 10 let? Máme před sebou spoustu času – tak jej pojďme využít.

Pravdy a úkoly jsou v našem životě důležité, i když každý z nich jinak. Pravdy pomáhají při vztazích s lidmi, úkoly zase v naší pracovní etice. A Christ tým se zajímal, jaké faktory obě témata ovlivňují. Nejčastěji podle nich pravdu říkají tři typy lidí – děti, opilci a lidi v afektu. Ti té upřímnosti mají až příliš. Další otázka byla více filozofická. Co je pravda? Věřící to mají jednoduché, myslitelé trochu složitější. A pak, co je úkol? Něco, co se musí udělat rychle, protože nic není více unavující než věčné čekání na dokončení. Veďme si kalendáře a naučme se time managementu. A moudro na závěr: Říkejme pravdu a pracujme na úkolech! Úkolům a pravdě zdar!

“Alenko, stůj! Auto pojede!” slova pronesena pár sekund před nemilou událostí. Proto tým Renegades doporučuje pár silničních předpisů. Provoz tvoří dvě entity – řidiči a chodci. Ani jeden z nich bych neměl mít v ruce telefon a v uších sluchátka, ani jeden z nich by neměl náhodně vbíhat nebo vjíždět do silnice. Ale ne všude je to stejné jako u nás. Lidé by se divili, v kolika zemích světa je povolen alkohol za volantem a neomezená rychlost. A divili by se také, kolik věci je naopak zakázáno. V Minnesotě nesmíte přecházet přechod pro chodce po rukou a třeba v arabských státech bývá velbloud nejvýše posvátnou součástí provozu. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

Roland a Lea se na situaci spěchání dívají ze dvou úhlů. Měli bychom všude spěchat a co nejvíce toho stihnout? Nebo si spíše dát na čas? Jaký postup bychom měli zaujmout při první pomoci? Všeho nechat a jít resuscitovat nebo si dát na čas s diagnostikou? Co studium vysoké školy? Nebo rozhodování mezi kvalitou a kvantitou v práci? Své handrkování zakončili remízou. Na věci se černobíle dívat jednoduše nedá. 

Po obědové pauze a zpětné vazbě nastalo očekávané slovo poroty. Před vyhlášením stihli ještě jednotliví porotci shrnout celé dopoledne a celkový pocit z prezentací. Pak mohlo nastat vyhlašování. Do odpolední části postoupily ze skupiny B týmy JINAK a novUČKY svet.

Skupina C

Jako první se v místnosti C chopil prezentéru tým MK z Prahy, který se zabýval stresem, který je způsoben ASAP přístupem k práci. Mluvili o tom, jak je práce pod stresem náročnější než bez něj, jelikož se s ním pojí úzkosti či deprese, zvýšený tep a krevní tlak či nechuť k jídlu. Ony samy dělaly prezentaci na poslední chvíli, takže čerpaly z vlastních zkušeností. Prezentující nám ovšem daly i rady jak se stresu zbavit – může pomoci poslech hudby, pobyt v přírodě, či obyčejná relaxace.

Jako další se představil Team Trivis Prostějov, který se ve své prezentaci zabýval tím, zda se u lidí shoduje jejich vnitřní pravda s jejich společenským úkolem. Může se člověk postavit stigmatu? Své téma specifikovali na problematiku diskriminace homosexuálů. Mluvili o rozdílech mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím a dávali apel na schválení sňatků stejnopohlavních párů. Na závěr došli k tomu, že říct pravdu je lepší než plnit úkol, který nám společnost přisoudí.

Poté se před plátno postavila děvčata z týmu Trix z Ledeče nad Sázavou s otázkou, zda platí přísloví “Za peníze si štěstí nekoupíš.” To už slyšel snad každý, je to ale pravda? Pokud by člověk bral toto pořekadlo opravdu vážně, nemohl by vlastně mít radost z věcí, které si koupil. Je tohle ale to štěstí? Trix se ve vlastním dotazníku ptaly: Co vás dělá šťastnými? Odpovědi zařadily do dvou kategorií – materiální a abstraktní. Ukázalo se, že lidé se dělí přibližně padesát na padesát. Z celé prezentace vyplývá, že lásku si koupit nemůžeme, ale zase můžeme být šťastni za věci, které si koupíme.

Tým Kostkový šum se rozhodl vysvětlit, proč je potřeba co nejdříve přestat nosit ponožky v sandálech. Specifikovali svou představu o tom, co to jsou sandále – boty s jednou a více děrami, které byly ovšem vytvořeny záměrně. A proč bychom ponožky v sandálech neměli nosit? Odpověď je jednoduchá – funkce ponožek a sandálů se vylučují. Ponožky nosíme, aby nám bylo teplo, v létě zase nosíme sandály, abychom se ochladili. Navíc ponožky v sandálech nejsou ani nějak esteticky pěkné, hlavně proto, že nejčastěji jsou ty ponožky až zbytečně vysoké. Kostkový šum si mysli, že bychom si mohli vzít příklad třeba z Francie či Itálie, kde je na některých místech ponožky v sandálech nosit zakázáno.

Příslovím “co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek” se zabýval tým Shinigami z Karviné. Mluvili o tom, že lidé odkládají věci kvůli tomu, že jsou buďto líní, nebo se bojí neúspěchu. Proč bychom neměli věci odkládat? Podle Shinigami musíme všechno brát tak, jakoby to byla naše poslední šance tyto věci udělat, nikdy nevíme, co se stane. Člověk by měl žít přítomností. Podle průzkumu provedeného týmem většina lidí, hlavně mladých, odkládá věci na později. Vše bychom měli dělat, dokud na to máme čas a měli bychom si to promyslet.

Tým Kámen úrazu z Náchoda se ve své prezentaci zabýval fake news. “Kdo je první, vyhrává,” zaznělo v úvodu. Lidé jsou hladoví po informacích, chtějí je hned, a tak se novináři snaží vše hned psát a publikovat, aby tyto zprávy publiku dali. A i takto mohou vznikat hoaxy a fake news, toto nám demonstrovali na příběhu obránců hadího ostrova na Ukrajině, první se mluvilo o tom, že všichni obránci na ostrově zahynuli a nakonec se ukázalo, že všichni jsou naživu. V Česku si jen 27% lidí ověřuje informace. Kdo ovládá média, ovládá naši společnost, tvrdí Kámen úrazu. Proto je nutné učit ve školách mediálních gramotnost. Nejdůležitější je, že musíme změnit svůj přístup k informacím. Na závěr tým uvedl, že je nezbytné najít rovnováhu mezi rychlostí a kvalitou.

Tým Duo Ma&Ma, který přijel z Plzně, se zabýval vnímáním času. Dospělí a děti o totiž vnímají úplně jinak. Děti žijí výhradně v přítomnosti, a dospělí spíš v budoucnosti, nebo v minulosti. Nejlepší by podle Ma&Ma bylo soustředit se na to, co se děje tady a teď. Proto vyzvali publikum, aby se chvíli soustředilo jen na přítomný okamžik a vychutnalo si společný potlesk. Zkratka ASAP by podle nich měla znamenat jedině As slow as possible. To by ale u všeho nefungovalo – představte si, že by se tímto heslem řídila třeba železniční doprava. Proto musíme jako společnost najít něco mezi As soon as possible a As slow as possible.

Jako další odprezentoval tým Karyatides ze Zastávky u Brna svou prezentaci, ve které se zabývali první pomocí a tím, co udělat, když jde o život. Musíme si dávat pozor na tato pravidla: my sami musíme být v pořádku a první zachraňovat lidi, kteří jsou v nejkritičtějším stavu. Tým nám pěkně popsal to, jak provést první pomoc u člověka v bezvědomí či jak provést nepřímou resuscitaci. Jeden z prezentujících při prezentaci naoko ztratil vědomí a obecenstvo mělo za úkol říkat, jak ho zachránit pomocí znalostí, které se v průběhu prezentace dozvěděli.

Jako další se před publikum postavil tým nesoucí španělský název ¡Comerciemos! Nepřijel ale ze Španělska, nýbrž z Trnavy. Ve své prezentaci vyprávěl příběh o chlapci z Afriky, který byl shozen ze schodů a šikanován. I přesto ale snil a za svým snem si šel. V průběhu života si koupil počítač a začal programovat, svůj první program prodal a přestěhoval se do USA. Muž, o kterém je řeč, se jmenuje Elon Musk. Je to muž, který dosahuje svých snů. A jak můžeme pracovat na svých snech my? Může nám pomoct třeba aplikace Duolingo, díky které se můžeme zdarma učit libovolný jazyk. Nebo se můžeme zapojit do Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, v rámci které si účastníci vybírají tři aktivity (fyzickou, duševní a dobrovolnickou), které v průběhu roku plní. Každý týden hodinu každé aktivity. Podle ¡Comerciemos! je důležité, aby lidé snili. Bez snů bychom nikdy nevylezli z jeskyně.

Mezi dalšími jsme měli možnost sledovat prezentaci týmu Inovátoři z Dalovic, kteří sipoložili otázku: Je nutné stihnout vše co nejdříve? Ne, příliš mnoho práce znamená život ve stresu, méně volného času a malou časovou flexibilitu. “Dvakrát měř jednou řež,” říkají Inovátoři. Když se člověk něco snaží udělat rychle, často se mu to nepovede, nestihne svou práci zkontrolovat. Jak tuto situaci vyřešit? Odpověď je snadná – určeme si pracovní a osobní priority. Zpomalit je prostě někdy lepší. 

Jako předposlední se nám představili Gympláci s prezentaci na téma pravda nebo úkol. Při cestě za štěstím se nehledí na pohlaví. Musíme žít náš život jako by měl zítra skončit. Konejme teď. Smrt je přirozená součást života, proto choďme za svými příbuznými, právě oni jsou na řadě. Pravdou je, že si šlapeme po štěstí.

Dopolední část skupiny C uzavřel tým Sestry v akcii, který do Prahy přijel až z dalekého Humenného na Slovensku. Modelová situace: váš spolužák má nehodu a vy ho potřebujete zachránit. Prezentující slečny nám pověděly, jak správně provést první pomoc při autonehodě. Perfektně popsaly, jak se vytahuje zraněný z auta pomocí Rautekova manévru, vysvětlily, jak provést správně nepřímou masáž z srdce a po jak dlouhou dobu resuscitaci provádět. Hlavní myšlenka? Je potřeba být připraveni, abychom mohli poskytnout první pomoc okamžitě, když je to potřeba.

Po zpětné vazbě porota vyhlásila postupující týmy: Kámen úrazu a Duo Ma&Ma.

Odpoledne

Vzpomínáte na tajemnou prezentační výzvu, o které byla řeč na začátku? Nejlepších šest týmů dostalo jednoduchý úkol – vytvořit prezentaci. Ale mělo to hned několik háčků. Téma? Auto budoucnosti. Časový limit? 70 minut. A k tomu dvoustránková rešerše a sada 36 slajdů, žádné jiné soutěžící použít nemohli. Celkem nářez, co?

Zatímco šest nejlepších se chystalo, nepostupující soutěžící se bavili doprovodným programem – improvizačním prezentováním. Představte si, že se postavíte před publikum, za vámi slajdy, které jste nikdy v životě neviděli, které se ještě ke všemu automaticky přepínají. A vy s tím nic neuděláte. Zní to děsivě, ale publikum bylo odvážné a ačkoli byla účast dobrovolná, o řečníky nouze opravdu nebyla.

Od prezentujících jsme se dozvěděli třeba to, že není nic zvláštního potkat cestou metrem tuleně. Další tým představil publiku svou představu farmy v Alpách, kde chovají žirafy, pěstují kaktusy a kde slepice snášejí nabarvená vejce. Další skupina prezentovala příběh svého kamaráda. Toho po sobotním flámu probudilo ve středu klepání na dveře. Policista, který vyšetřoval krádež dvanácti kufrů, proti němu sice měl dostatek důkazů, jeho přirozené charisma ale způsobilo, že ho pozval na kafe. To nevymyslíte. Nicméně tuto aktivitu můžeme vřele doporučit. Jižním sálem Kongresového centra se totiž neustále linul smích. Jaký kontrast to byl oproti napínavému střetu nejlepší šestice týmů, který měl nastat.

Soutěžní odpoledne otevřel slovenský tým novUČKY svet. Jejich prezentaci začalo samotné publikum, které se většinově shodlo, že pod pojmem dopravní prostředek si představí hlavně auto. Auta ale většinou nepatří do našich představ o šťastné budoucnosti. Trio slečen nám však připomnělo, že budoucnost není jen za sto let, ale i za deset minut. Nemůžeme se spoléhat na to, že do pár let se vše nějak zpraví. Budoucnost musíme začít stavět již dnes. Výzvou „Spomeňte si na nás až budete nabudúce nastupovať do auta!“ se zasloužili o 4. místo.

JINAK uvedly svou prezentaci stereotypem. Soutěžící přiznaly, že auta jsou pro ně španělskou vesnicí. Celou svou prezentací tak provázely publikum otevřenějším a méně formálním stylem. Poukázaly i na nedávnou lokální katastrofu na moravě v podobě tornáda, která se dotkla i jich samotných. Takové počasí není pro naše podnebí typické a je následkem vyššího množství skleníkových plynů v atmosféře. JINAK vyzvaly diváky, aby zkusili jeden den jednoho týdne nenasednout do auta a zkusit cestovat jinak. Menší fópá v rámci dotazů jim zajistilo 6. místo.

Na skok do Hongkongu nás vzal tým Kámen úrazu. V Číně je promyšlený dopravní systém, ve kterém je radost se pohybovat. Když se ale vrátíme do Čech, zjistíme, že doprava je zde složitá a pro neznalé často velice náročná. Celý tým se shodl na nejlepším řešení – je nutná iniciativa občanů. Zpříjemněme zastávky, interiér MHD a udělejme hromadnou dopravu dostupnější pro lidi s problémy s mobilitou. Přesuňme pohodlí z aut do ostatních dopravních prostředků. S apelem „Je to na vás!“ si tým u poroty vysloužil 2. místo.

Spalovací motory byly revolučním vynálezem, avšak stal se z nich moderní problém. Průmkařská repre poukázala na části Německa, ve kterých jsou spalovací motory již v podstatě zakázány, čímž ukazují světu, že je možné se zbavit emisí z automobilů. Alternativou mohou být elektroauta, kola nebo prostá chůze. Například vlaky nabízejí i několik výhod – neplýtvají časem stráveným řízením, jsou rychlejší a přepraví značně větší množství lidí za menší uhlíkovou stopu. Pozitivem pro Českou Republiku je fakt, že máme nejvíce turistických stezek vzhledem k množství silnic. 3. místo si získal tým i důležitou myšlenkou – méně aut znamená méně strachu o životy našich dětí. 

Duo slečen Ma&Ma nás svými prvními slovy pozvaly k volbám. Právě tam totiž máme největší šanci vyvolat změnu. Holky vyzvaly všechny mladé a ambiciózní diváky v publiku, aby se vrhli do změny po hlavě a sami se ujali role iniciátorů změn. Jedna ze soutěžících chce sama jednou skončit na vysoké politické pozici a ráda by zavedla změny, které by zaručily zlepšení životního prostředí v budoucnu. Diváci odcházeli s myšlenkou „i na malých věcech záleží“ a Ma&Ma s 5. místem.

Nakonec zamotal moderátorům jazyk tým Nanajapves. Očekávat od středoškoláků, že budou mít představu o své budoucnosti, je nesmysl, když ani neví, jak se do takové budoucnosti dopravit. Každý k ní nemůže dojet autem, na to tu není prostor. Sami se dopravovat také nezvládneme, nemáme křídla, jako například motýli. Našimi křídly je hromadná doprava. Ale to, jak bude probíhat vaše cesta k lepší budoucnosti, je jen a jen na vás. Slečny z Nanajapves si ale cestu hledat už nemusí. Svou prezentací si získaly porotce a 1. místo.

1. místo Nanajapves (Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, Mladá Boleslav) ve složení: Emma Babáková, Michaela Bruchová
2. místo Kámen úrazu (Jiráskovo gymnázium, Náchod) ve složení: Filip Steiner, Amálie Paslerová, Ondřej Nekvinda
3. místo Průmkařská repre (SPŠ a VOŠ, Chomutov) ve složení: Matěj Prokop, Jiří Bareš
Přejít na detail turnaje